Televize: Veřejný nepřítel oddanosti číslo jedna

Hlavní poselství tohoto příspěvku je velmi prosté: sledování televize je velmi, velmi nepříznivé pro bhakti-jógu.

Ano, již slyším námitku: "Ale Prabhu, my ji využíváme pouze ke sledování pořadů o Krišnovi a Šrílovi Prabhupádovi!" Jestliže pro vás toto platí, pak vám nabízím své pokorné poklony a ujišťuji vás, že tento článek nebyl napsán pro vás.

V domácnostech oddaných vídám mnoho televizních přijímačů. Některé jsou podivně umístěny na nápadných místech (nemělo by být nejlepší místo v domě určeno pro oltář?), jiné jsou bizarně obrovských rozměrů (jako by bylo důležité nepřijít ani o jedinou mikroskopickou kapičku jedu). Televizní přístroje se používají jako opatrovníci dětí (není to nezodpovědná výchova? Není to jen méně uznávaná forma dětského týrání?), jako útočiště ve chvílích nudy či únavy (když jsou obranné mechanismy inteligence slabší a zranitelnější), ke sledování sportů (svalnatých rváčů honících se za míči různých tvarů a rozměrů), pro sledování telenovel a seriálů (většinou kronik mnohonásobných cizoložství), abychom "viděli co se děje" (paralyzující zprávy, které jsou kontrolovány vyššími zájmy, do značné míry klamavé, ovlivněné vzory, a většinou tak jako tak nepodstatné). A jsou zde samozřejmě filmy! (hojně kořeněné tunami hrubé a jemné hříšné sexuality, necitlivého násilí, tělesného ztotožňování, zaostalého nacionalismu, naivní mužnosti, zvířecích zdechlin prezentovaných jako jídlo, "hrdinů" oddávajících se kouření rakovinotvorných tyčinek a popíjejících alkohol, protagonistů vedoucích rouhavé řeči, šířících ateistickou propagandu, představujících nereálné, opakující se linky příběhů, a tak dále). A televize nás samozřejmě milosrdně zahrnuje všudypřítomnou reklamou na zbytečné a škodlivé produkty.

"Ale," slyším další námitku, "co naučné programy?" Dobře Prabhu, nejprve bychom měli takové programy analyzovat a zjistit, nakolik vzdělávací ve skutečnosti jsou. A poté, i když v nich zjistíme něco skutečně naučného, byla by má otázka: stojí tento vzdělávací obsah za vystavování se všemu tomu odpadu, který přichází spolu s ním? Nabídli byste svým dětem lassí smíchané s prasečí močí?

Pravda, měl bych zde uvést nějaké citáty; zde je jeden: "Lidé, kteří jsou mimo hnutí pro vědomí Krišny, se zajímají o čtení spousty novin, časopisů a románů, luštění křížovek a dělání mnoha nesmyslných věcí. Tímto způsobem lidé pouze plýtvají svým drahocenným časem a energií. V západních zemích staří lidé, kteří se již stáhli z aktivního života, hrají karty, rybaří, sledují televizi a přetřásají společensko-politická témata. Všechny tyto a další pošetilé činnosti jsou zahrnuty do kategorie pradžalpa. Inteligentní osoby, které se zajímají o vědomí Krišny, by se nikdy takovýchto aktivit neměly účastnit (Nektar pokynů, verš 2, význam)."

Televize krade velmi mnoho času tolika oddaným; hromadí odpad v našem psychickém těle (a sezení před ní ničí také naše hmotné tělo). Vlivem své slabosti mnoho lidí podprahově a pasivně vstřebává myšlenky, touhy a priority lidí nejnižší třídy a profesionálních hříšníků. Jaký toto bude mít vliv na náš růst?

Nebuďme překvapeni, pokud přijde chvíle smrti a my budeme mít dole trenýrky a zapnutou televizi.

Nebuďme překvapeni, jestli zítra ráno (a spoustu dalších rán) promeškáme (nenávratný) čas brahma-muhurty, protože jsme sledovali tyto pořady.

Nebuďme překvapeni, když nebudeme moci nalézt čas pro splnění svého závazku k džapě.

Nebuďme překvapeni, jestliže nemůžeme najít čas či inspiraci k pravidelnému naslouchání nebo čtení slov zakladatele-áčárji.

Nebuďme překvapeni, pokud se naše mozky změknou na kaši kvůli nedostatečnému používání a nebudeme si moci vzpomenout ani na šlóku z Gíty.

Nebuďme překvapeni, když nebudeme mít energii jít rozdávat knihy.

Ještě jeden citát? Tady je: "Nehoňte se za těmito auty, televizí a všemi nesmyslnými věcmi… Nehoňte se za tím." (Ranní procházka v Římě, 25. května 1974) Prokažte si laskavost: vezměte televizi a vyhoďte ji do smetí. Pak spolu zajděte za dalším známým oddaným, vezměte jeho televizi a vyhoďte ji do smetí. Pokračujte s tímto postupem, dokud se celá komunita toho škůdce nezbaví.

Vraťte ta hloupá videa do Blockbusteru nebo do jakékoli jiné pekelné společnosti, ze které jste si je půjčili. Vezměme svou džapu a prožijme pokojně poslední roky svého života v duchovním hledání a za všechen ten čas, který jsme promrhali před televizí, s lítostí pokorně prosme o odpuštění Krišnu a Šrílu Prabhupádu.

Váš služebník Kaunteya Dás

P.S. A zde, pokud nám to pomůže najít motivaci, abychom toho netvora odpojili od proudu, si můžeme přečíst:

Fakta a čísla o našem televizním návyku
(www.tvturnoff.org)

I. Televize ničí rodinný život

1) Doba, po kterou je denně puštěná TV v průměrné americké domácnosti: 7 hodin 40 minut
2) Celkový čas, který denně stráví průměrný Američan sledováním TV: více než 4 hodiny
3) Čas denně strávený s obrazovkou u amerických dětí ve věku 6 let a méně: kolem 2 hodin
4) Procento amerických rodin s dětmi ve věku 0-6 let s alespoň jednou televizí: 99
5) Procento amerických domácností se 3 a více televizory (v r. 2003): 50
6) Procento rodičů, kteří říkají, že mají-li něco důležitého na práci, je pravděpodobné, že použijí TV, aby zabavili své dítě: 45
7) Procento Američanů, kteří vždy nebo často sledují TV při obědě: 40
8) Procento Američanů, kteří říkají, že se často dívají na TV: 49
9) Čas, který týdně rodiče stráví smysluplnou konverzací se svými dětmi: 38,5 minuty
10) Procento 4-6letých dětí, které, mohou-li si vybrat, se budou raději dívat na TV, než aby trávili čas se svým otcem: 54

II. Televize poškozuje děti a brání vzdělávání

1) Průměrný počet hodin týdně, které se rok staré americké děti dívají na TV: 6
2) Počet hodin sledování TV, který pro děti mladší dvou let doporučuje Americká pediatrická asociace: 0
3) Průměrná doba denně strávená před obrazovkou americkými dětmi mladšími dvou let: 2 hodiny, 5 minut
4) Průměrná doba, kterou americké dítě věku 2-17 let stráví týdně sledováním TV: 19 hodin, 40 minut
5) Počet hodin sledování TV týdně, které prokazatelně negativně ovlivňují studijní výsledky: 10 či více
6) Souhrn doby, kterou týdně stráví sledováním TV v hlavním vysílacím čase (20:00-23:00 každý den) dospívající děti (12-17), které nejsou Afro-američané: 5h 26min
7) Souhrn doby, kterou týdně stráví dospívající Afro-američané sledováním TV v hlavním vysílacím čase: 7h 37min
8) Procentuální rozdíl (Afro-američané vs. ne Afro-američané): 40,2
9) Procento dětí ve věku 8-16 let, které mají ve svém pokoji TV: 56
10) Procento dětí ve věku 6 let a méně, které mají ve svém pokoji TV: 36
11) Procento dětí ve věku 6 let a méně, které mají ve svém pokoji video nebo DVD přehrávač: 27
12) Procento dětí, které často sledují TV ve svém pokoji: 30
13) Procento televizního času, který stráví děti ve věku 2-7 let sledováním TV samy a bez dozoru: 81
14) Procento celkového televizního času, který stráví 7leté děti bez svých rodičů: 95
15) Procento rodičů, kteří by rádi omezili své děti ve sledování TV: 73
16) Procento mateřských škol, kde během typického dne používají TV: 70
17) Počet hodin, které průměrný mladý Američan za rok stráví ve škole: 900
18) Počet hodin, které průměrný mladý Američan za rok stráví sledováním TV: 1.023
19) Procento televizních stanic, které o sobě prohlašují, že jsou vzdělávací, avšak jejich vysílání má jen malou nebo žádnou vzdělávací hodnotu: 21
20) Šance, že americký rodič vyžaduje, aby jeho děti udělaly domácí úkoly předtím, než se budou dívat na TV: 1 ku 12
21) Průměrný čas, který americké děti denně tráví před obrazovkou nějakého druhu: 4 hodiny, 41 minut
22) Procento mladých dospělých lidí, kteří posunují čas k ulehnutí ke spánku kvůli internetu nebo televizi: 55
23) Procento 4-6 letých dětí, které umí číst, v domácnostech, kde je často nebo stále puštěna TV: 34
24) Procento 4-6 letých dětí, které umí číst, v domácnostech, kde TV není často nebo stále puštěna: 56
25) Souhrn času, který děti v věku 4-6 let a méně, průměrně denně tráví s obrazovkou: 2h 10min
26) Souhrn času, který děti v věku 6 let a méně, průměrně denně tráví čtením nebo nasloucháním čtení: 41 minut

III. Televize podporuje obezitu

1) Počet obézních dospělých Američanů: 1 ze 3, či 62 miliónů
2) Procento amerických dětí, které měly vážné potíže s nadváhou v roce 1964: 5; v roce 2003: více než 15.
3) Množství každodenní přiměřené fyzické aktivity doporučené pro děti: 60 minut
4) Procento mladých lidí, kteří hlásí, že v poslední době neměli fyzickou aktivitu: 14
5) Faktor, podle kterého lidé, kteří sledují TV více než 21 hodin týdně, riskují diabetes typu 2: 2x více
6) Procentní šance, že se adolescent trpící nadváhou stane dospělým trpícím nadváhou nebo obezitou: 70
7) Procento vyšších nákladů na zdravotní péči u členů organizace Kaiser Permanente s indexem BMI (Body Mass Index) 35 a vyšším: 44
8) Procento finančních prostředků vydaných na oblečení pánských a dámských nadměrných velikostí: 23
9) Ekonomické náklady na obezitu ve Spojených státech v roce 2000: 117 miliard USD

IV. TV podporuje násilí

1) Počet násilných činů, které vidí průměrné americké dítě v TV do 18 let svého věku: 200.000
2) Počet vražd, kterých jsou v TV děti svědky do 18 let věku: 16.000
3) Procento násilí mladistvích, které lze přímo připsat na vrub sledování TV: 10
4) Procento vedoucích pracovníků v Hollywoodu, kteří věří, že existuje souvislost mezi televizním násilím a skutečným násilím: 80
5) Procento dětí, které ve výzkumu odpovědělo, že se cítily "rozrušené" nebo "vyděšené" kvůli násilí v TV: 91
6) Procentní nárůst informací o zabití člověka ve vysílaných zprávách mezi lety 1993 a 1996: 721
7) Procentní snížení míry zabíjení lidí v Americe mezi lety 1993 - 1996: 20
8) Procentní nárůst počtu násilných scén za jednu hodinu na deseti hlavních TV stanicích od r. 1992 do r. 1994: 41
9) Procento programů, které ukazují dlouhodobé následky násilí: 16
10) Procento násilných programů, které vyzdvihují nenásilná témata: 4

V. Televize podporuje nadměrnou spotřebu

1) Počet TV reklam, které ročně shlédne americké dítě: 40.000
2) Věk, od kterého mohou děti vyvinout věrnost značce zboží: 2 roky
3) Počet TV reklam, které průměrný Američan vidí do svých 65 let: 2 milióny
4) Procento výdajů na televizní reklamy na hračky v roce 1997: 92
5) Částka vydaná na televizní reklamy zaměřené na malé děti v roce 1997: 1,3 miliardy USD
6) Procento času lokálních TV zpráv věnovaného reklamě: 30
7) Celkové množství peněz vydaných v roce 1999 na reklamu vysílanou v TV: 40 miliard USD
8) Čistá hodnota typické americké domácnosti střední třídy po vyrovnání dluhů: méně než 10.000 USD
9) Procento amerických dětí ve věku 6 let a méně, které vlastní produkty na základě vzoru postav z televizních programů nebo filmů: 97

VI. Televize likviduje politické povědomí

1) Peníze vydané na reklamu pro hlavní prezidentské kandidáty mezi 1. červnem a 13. zářím 2000: 63 miliónů USD
2) Peníze vydané na reklamu podporující kandidáty mezi 1. lednem 1999 a 30. srpnem 2000: více než 342 miliónů USD
3) Procento reklam těch, kteří byli napadáni: 61
4) Úhrn času, který vysílací společnosti musejí zdarma poskytnout kandidátům podle Zákona o telekomunikacích z r. 1996: 0
5) Hodnota veřejného vysílacího času vyhrazeného zdarma vysílacím společnostem podle Zákona o telekomunikacích z r. 1996: 70 miliard USD
6) Částka vydaná na lobování televizními společnostmi a Národní asociací TV stanic v roce 1996: 4 milióny USD
7) Počet příspěvků o životním prostředí ve vysílaných zprávách v roce 1990: 113
8) Procento Američanů, kteří dokáží vyjmenovat postavy ze seriálu "The Three Stooges": 59
9) Procento Američanů, kteří dokáží vyjmenovat tři soudce Nejvyššího Soudu: 17


Autor článku Kaunteya Dás, překlad z angličtiny: bh. Ondřej Hládek