Manifest vědomí Krišny

Šrí Šrímad A.Č.Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda, zakladatel-áčarja Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, přednesl tento manifest na tiskové konferenci v Los Angeles v prosinci roku 1968, aby tak představil obsah a cíle svého nově založeného hnutí.

Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON) je hnutí zaměřené na přeorientování lidstva duchovním směrem prostřednictvím jednoduchého procesu zpívání svatých jmen Boha.

Lidský život je určen k ukončení utrpení v hmotné existenci. Současná společnost se snaží ukončit toto utrpení pomocí hmotného pokroku. Všichni však vidíme, že i přes značný hmotný pokrok nezavládl v lidské společnosti klid a mír.

Je to proto, že člověk je ve skutečnosti duše. Tato duše je základem vývoje hmotného těla. I když materialističtí vědci popírají duchovní podstatu v pozadí životní síly, neexistuje lepší chápání reality, než přijetí skutečnosti, že touto základní životní silou v těle je duše.

Tělo se mění - z jedné podoby do druhé - duše však existuje věčně, beze změny. S tímto faktem se setkáváme i ve svém vlastním životě. Od počátku své existence v mateřském lůně mění naše hmotné tělo svou podobu každou vteřinou a minutou. Tomuto procesu se obvykle říká "růst"; ve skutečnosti to je obměna těla.

Na této planetě jsme svědky neustálého střídání dne a noci, a také změn ročních období. Lidé s primitivnějším způsobem myšlení přisuzují tyto jevy proměnám Slunce. Například v zimě se domnívají, že Slunce zesláblo a v noci si myslí, že Slunce vyhaslo. Lidé s pokročilejším poznáním chápou, že se Slunce tímto způsobem nemění. Střídání ročních období a denních dob souvisí se změnou polohy Země.

Podobným způsobem se setkáváme se změnami svého těla: z embrya na dítě, z mládí do zralého věku a ze stáří ke smrti. Méně inteligentní lidé se domnívají, že smrtí navždy končí existence duše, stejně jako primitivní kmeny věří, že Slunce při svém západu vyhasíná. Ve skutečnosti však Slunce vychází v jiné části světa. Stejně tak duše přijímá jiný druh těla. Když tělo zestárne jako starý oděv a nelze jej více používat, získá duše jiné tělo právě tak, jako když si oblékneme nové šaty. Moderní civilizace si tuto skutečnost téměř vůbec neuvědomuje.

Lidé se nezajímají o základní postavení duše. Na nejrůznějších univerzitách a mnoha technologických institucích jsou rozmanitá oddělení, kde se snaží studovat a pochopit subtilní zákony hmotné přírody. Existují také lékařské výzkumné ústavy, kde zkoumají fyziologickou povahu hmotného těla. Neexistuje však žádný institut, který by studoval základní postavení duše. To je ten největší nedostatek materialistické civilizace, která je pouhým vnějším projevem duše.

Lidé jsou okouzleni třpytivým pozlátkem vesmírného těla či individuálního těla, nesnaží se však pochopit základní princip této falešně nablýskané situace. Tělo vypadá velmi pěkně, hezky funguje, je plné energie a projevuje úžasné známky talentu a nádherné duševní práce. Jakmile však duše opustí tělo, je celý tento třpytivý projev těla bezcenný. Ani velcí vědci, kteří předložili mnohá úžasná vědecká pojednání, nebyli dosud schopni vypátrat pravé osobní já, které je příčinou všech takových báječných objevů.

Hnutí pro vědomí Krišny se proto především snaží učit tuto vědu o duši - ne nějakým dogmatickým způsobem, ale dokonalým vědeckým a filozofickým poznáním. V pozadí tohoto těla můžeme nalézt duší, jejíž přítomnost je pochopitelná díky výskytu vědomí. Podobně můžeme ve vesmírném těle kosmického projevu vnímat přítomnost Nejvyššího Pána či Absolutní Pravdy díky přítomnosti Nadduše, Nadvědomí.

Absolutní Pravda je systematicky poznávána ve Védanta-sútře (která je obecně známá jako filozofie védanty), která je podrobně vysvětlena ve Šrímad-Bhágavatamu, komentáři od stejného autora. Bhagavad-gíta je přípravným studiem k Šrímad-Bhágavatam pro porozumění základního postavení Nejvyššího Pána, či Absolutní Pravdy.

Absolutní Pravda je realizována ve třech fázích poznání, jmenovitě jako Brahman (neosobní vesmírná duše), Paramátmá (lokalizovaná vesmírná duše) a nakonec Nejvyšší Osobnost Božství. Individuální duše je chápána ve třech aspektech: nejprve jako vědomí prostupující celým tělem, poté jako duchovní duše v srdci a nakonec jako osoba. Podobně je Absolutní Pravda nejprve realizována jako neosobní Brahman, poté jako lokalizovaná Nadduše (Paramátmá) a nakonec jako Nejvyšší Osobnost Božství, Krišna. Krišna znamená "vše-zahrnující". Jinými slovy Krišna je zároveň Brahman, Paramátmá a Osobnost Božství, stejně jako je každý z nás zároveň vědomí, duše a osoba.

Individuální osoba a Nejvyšší Osoba jsou kvalitativně totožné, avšak kvantitativně se liší. Stejně jako kapka mořské vody a nekonečný oceán jsou kvalitativně totožné. Chemické složení kapky mořské vody a vody v oceánu je jedno a totéž. Avšak množství soli a jiných minerálů v oceánu je mnohonásobně větší než množství soli a jiných minerálů v kapce mořské vody.

Hnutí pro vědomí Kršny vyzdvihuje individualitu duše a Nejvyšší Duše. Z védských Upanišad můžeme pochopit, jak Nejvyšší Osoba neboli Bůh, a individuální osoba jsou věčné živé entity. Rozdíl je v tom, že Nejvyšší Živá Bytost či Nejvyšší Osoba udržuje nespočet jiných živých bytostí. V křesťanském pojetí je přijímán stejný princip, jelikož Bible učí, že závislé živé bytosti se mají modlit k Nejvyššímu Otci, aby je zabezpečil životními nezbytnostmi a odpustil jim jejich hříšné činnosti.

Z kteréhokoli zdroje duchovních pokynů je tedy možné zjistit, že Nejvyšší Pán, neboli Krišna, je udržovatelem podmíněných živých bytostí, a že je povinností závislé živé bytosti cítit se Nejvyššímu Pánu zavázána. Toto je celý základ náboženských principů. Jestliže to nebereme na vědomí, pak na světě vládne chaos, čehož jsme v současné době svědky ve svém každodenním životě.

Každý se snaží stát se nejvyšším vládcem, ať už společensky, politicky, nebo individuálně. Proto je zde soupeření o tuto falešnou nadvládu, a na celém světě je chaos - z individuálního, národního, společenského i celkového hlediska. Hnutí pro vědomí Krišny se snaží poukazovat na nadřazenost Absolutní Osobnosti Božství. Každý, kdo získal lidské tělo a inteligenci, by toto měl pochopit, neboť s tímto vědomím bude jeho život úspěšný.

Hnutí pro vědomí Krišny není žádná novinka, s níž přišli myšlenkoví spekulanti. Ve skutečnosti toto hnutí započal Sám Krišna. Nejméně před pěti tisíci lety bylo Krišnou toto hnutí předloženo na bitevním poli Kurukšétře v podobě Bhagavad-gíty. Z Bhagavad-gíty můžeme vyrozumět, že tento systém vědomí Krišna vyjevil již dlouho, dlouho předtím, když jej vyložil bohu Slunce, Vivasvánovi. Výpočet ukazuje, že předtím, než Krišna znovu vyslovil Bhagavad-gítu na bitevním poli Kurukšétře, vyložil ji předtím již jednou - nejméně před čtyřiceti milióny let.

Toto hnutí tedy není vůbec nic nového. Sestupuje žákovskou posloupností a prostřednictvím všech velkých vůdčích osobností indické védské civilizace, včetně Šankaráčarji, Rámánudžáčárji, Madhváčárji, Višnusvámího, Nimbárky a nakonec, před 500 lety, Pána Čaitanji. Systém žákovské posloupnosti dnes stále pokračuje. Tato Bhagavad-gíta je rovněž velmi široce využívána ve všech částech světa velkými učenci, filozofy a religionisty. Ve většině případů však nejsou její pravidla následována tak, jak jsou dána. Hnutí pro vědomí Krišny znamená předkládat zásady Bhagavad-gíty takové, jaké jsou - bez jakýchkoliv nesprávných výkladů.

Z Bhagavad-gíty můžeme pochopit pět hlavních principů: Boha, živou bytost, hmotný a duchovní svět, čas a činnosti živých bytostí. Z těchto pěti položek jsou čtyři věčné: Bůh, živá bytost, příroda (hmotná či duchovní) a čas. Hmotné činnosti však věčné nejsou.

Činnosti v hmotném světě jsou zcela odlišné od činností ve světě duchovním. Ačkoliv, jak již bylo vysvětleno, je duše věčná, hmotné činnosti jsou pomíjivé. Cílem hnutí pro vědomí Kršny je přivést duši k tomu, aby se znovu věnovala svým věčným činnostem. Věčné duchovní činnosti můžeme vykonávat, dokonce i když jsme zapleteni v hmotném světě. Duchovně jednat je tedy možné, je k tomu pouze zapotřebí odpovídajícího vedení a dodržování předepsaných zásad a pravidel. Hnutí pro vědomí Krišny tyto duchovní činnosti učí, a je-li je člověk vycvičen v takových duchovních činnostech, může být povýšen do duchovního světa, o kterém máme bohaté svědectví ve védských písmech, včetně Bhagavad-gíty. Ten, kdo je duchovně trénovaný, může být snadno povýšen do duchovní sféry - díky změně svého vědomí.

Vědomí je stále přítomné, neboť je symptomem živoucí duchovní duše, ale v současném okamžiku je naše vědomí hmotně znečištěno. Jako například voda je čistá, když prší z mraků, ale jakmile přijde do styku se zemí, je plná bláta. Když však tuto stejnou vodu přefiltrujeme, můžeme znovu získat její původní čistotu. Podobně je hnutí pro vědomí Krišny cestou k očištění našeho vědomí. A jakmile je naše vědomí čisté a průzračné, jsme kvalifikovaní k povýšení do duchovního světa, kde můžeme žít věčně, blaženě a s plným poznáním. To je přesně to, co zde v hmotném světě neustále hledáme, ale vzhledem k našemu hmotnému znečištění jsme na každém kroku zklamáni.

Proto by vůdčí síly lidské společnosti měly brát toto hnutí pro vědomí Krišny velice vážně.


Překlad z angličtiny: bh. Ondřej Hládek