Skoncování s džapou z povinnosti

autor: Mahátmá Dása

"Niš, niš, rám, rám, niš, niš, rám, rám." Takto Prabhupáda jednou napodoboval, jak občas zpíváme bez soustředění, bez koncentrace, bez náležitého vyslovování - jak zpíváme, když na to zrovna nemáme moc náladu. Znáte to rozpoložení spojené s tímto zpíváním: "Musím zpívat, ale raději bych dělal něco jiného." A v duchu si říkáme: "Už se nemůžu dočkat, až tyhle kola budu mít za sebou." To se stává každému. A může se to pěkně zvrhnout. Znám oddané, kteří zpívají svá kola, zatímco sledují fotbal v televizi.

Prabhupáda vysvětloval, že tento druh zpívání je víceméně zbytečný, protože nevede k požadovanému výsledku, k lásce ke Krišnovi. Nazývat toto zpíváním je přehnané. Má to blíže spíše k rituálu. Prabhupáda ale připustil, že i takový rituál má svou hodnotu, a že ačkoli není tento způsob zpívání moc přínosný, alespoň tak ti, kdo takto zpívají, dodržují svůj slib, že budou zpívat.

Tomuto způsobu zpívání říkám "džapa z povinnosti". "Džapa z povinnosti" znamená, že jelikož jste dali slib - ať už svému duchovnímu mistrovi, nebo sami sobě - že budete každý den zpívat určitý počet kol, dodržujete tento slib zpíváním džapy tím způsobem, který jsem popsal výše.

Zde je několik dalších příkladů (způsobů) toho, čemu říkám "džapa z povinnosti":

- zpívání zatímco s někým hovoříme (mluvíte, a když druhý odpovídá, tak zpíváte)
- zpívání při čtení (což by mohlo skutečně fungovat, jen kdybyste měli dvě hlavy; jedna by četla a druhá zpívala)
- zpívání s posloucháním CD nebo rádia (to je zvlášť odvážné, když posloucháte zprávy nebo rock'n'rollovou hudbu)
- zpíváním během nakupování
- zpívání při okukování výloh (to se často stává na časných ranních procházkách s džapou)
- zpívání zatímco usínáte (někdy známé jako "dive bomb" džapa - [bombarďácká džapa - pozn. překl.])
- zpívání, během kterého sledujeme milión věcí kolem (někdy známé jako radar džapa)
- zpívání při sledování filmů (včetně filmů s tématikou vědomí Krišny)
- trochu zpívání, trochu mluvení, trochu zpívání, trochu mluvení (někdy známé jako "jibber džapa" [splašená džapa - pozn. překl.])
- zpívání při ………………………. (doplňte si svou oblíbenou činnost)

Uvědomte si, že tohle všechno jsou skvělé způsoby, jak zničit svou džapu a odstavit svou transmisi ve vědomí Krišny na vedlejší kolej. Při džapě můžete dělat úžasný pokrok. Dobrá džapa je jako letět po dálnici se zařazeným čtvrtým rychlostním stupněm. Dobrá džapa přináší inspiraci, realizace, odpoutanost, zvyšuje touhu sloužit, přitažlivost ke studiu posvátných písem a schopnost vidět jasněji činnosti máji. A darů, které džapa přináší, je ještě mnohem více. O tyto dary se však připravujeme, když zpíváme "džapu z povinnosti".

NOVÁ MANTRA JE "BÝT DOLE S 'DŽAPOU Z POVINNOSTI'." "Džapa z povinnosti" je jako střílet z pistole se slepými náboji. Když zmáčknete spoušť, jenom to zní, jako by byl vystřelen náboj. Ale střelbou se slepými náboji bitvu určitě nevyhrajete. Podobně "džapa z povinnosti" zní jako Hare Krišna mahá-mantra, ale je to jen prázdný zvuk, pouhý stín toho, čím je ve skutečnosti. Když střílíte slepé mantry, bitvu s májou rozhodně vyhrát nemůžete.

Problémem je - a tohle je něco, co musíme přijmout jak filozoficky, tak prakticky - že jestliže pokračujete v praktikování špatným způsobem, budete i nadále získávat špatné výsledky. Navíc to funguje tak, že špatné zpívání produkuje ještě více špatného zpívání. Řeknu to ještě jinak, protože tohle je skutečně důležité. Čím více něco praktikujete špatným způsobem, tím více se to ve vás zakořeňuje a zaprogramovává, a tím je pak obvykle těžší to napravit.

A PROTO NEMUSÍ NEZBYTNĚ PLATIT, ŽE ČÍM DÉLE ZPÍVÁTE, TÍM POKROČILEJŠÍMI SE STÁVÁTE.

Už v sobě máte nějaký těžší případ návyku na "džapu z povinnosti" zaprogramován? Pokud ano, zeptejte se sami sebe, jak s tím zlozvykem zatočit. Odpovědět na tuto otázku je důležité, protože dobrá džapa je jedním z pilířů duchovního života.

Je to celé o boji s otupělostí v naší džapě. Jak řekl Pán Čaitanja, který hrál roli podmíněné duše: "Jsem takový nešťastník, že mě vůbec nepřitahují Tvá Svatá jména." Máme tedy během džapy dvě možnosti. Jedna je jít s proudem a pouze nechat mysl, aby odbíhala pryč. Druhá je jít proti proudu a vyvinout statečné úsilí soustředit se na svaté jméno a zpívat ve zbožné, oddané náladě. Není to snadné. Vyžaduje to snahu. Příčí se to všemu, co představuje "džapu z povinnosti". A není to žádná legrace pro takové líné zpěváky džapy, jako jsem já. Soustředění je, konec konců, těžká práce.

Džapa může být časem kreativity. Když zpívám, tak často dostávám nejrůznější druhy nápadů. Také se mi do mysli únavně dere mnoho věcí, které mám ten den před sebou - a dokonce různé nápadité způsoby, jakými se ty věci dají udělat. Na tohle svou pozornost nesoustřeďujte. Pokud tyto myšlenky vyvstanou, buďto si jich nevšímejte (ty dobré nápady velmi pravděpodobně přijdou i později), nebo přestaňte s džapou a zapište si je, abyste o nich nemuseli přemýšlet během zpívání. A jak porazíte ten návyk na "džapu z povinnosti"? Krišna je ve vašem srdci a pomůže vám natolik, nakolik chcete, aby vám pomohl. Krišna říká, že On je původem poznání, vzpomínání a zapomínání. On vám tedy ukáže, jak se stát mistrem džapy, nebo mistrem "džapy z povinnosti". Všechno záleží na tom, co chcete. Jestli se chcete zdokonalovat, On vám ukáže kdy zpívat (nápověda: brzy ráno), kde zpívat (nápověda: tam, kde nejste rozptylováni), jak zpívat (nápověda: před obrázky s oddanou tématikou, Tulasí, Božstvy, atd., nikoli před televizí nebo časopisem, který nemá nic společného s vědomím Krišny). Tady je malé cvičení: Napište na papír "Jak zlepšit mou džapu?" Pod to napište podtitul "Skoncování s džapou z povinnosti." Pak sepište svůj seznam.

A prosím, prosím, prosím, prosím, podělte se s námi o své realizace. To bude velmi prospěšné. A napište prosím také o darech, které z džapy získáváte.

Skoncujme jednou provždy s "džapou z povinnosti", která je velkým nepřítelem vědomí Krišny.


Překlad z angličtiny: bh. Ondřej Hládek