Lepší životní styl kvůli Krišnovi a Prabhupádovi

Bír Krišna Gosvámí

Rád bych napsal něco o delším žití v současném těle. Aby člověk toto téma pochopil, musí porozumět ještě rozsáhlejšímu problému, jímž je způsob, jakým hmotná energie ovlivňuje těla a mysli oddaných, ať už si to uvědomují, či ne, a nebo to dokonce popírají.

Kdybychom měli siddhi, které mají někteří jógíni, takové jako je laghimá (stát se tak lehkými, že bychom mohli plout na slunečním paprsku) nebo mahimá (stát se velmi velkými nebo těžkými – a nyní nemluvím o ztloustnutí), či prápti (být schopen dosáhnout na něco a sebrat to ze vzdáleného místa), mohli bychom jistě určité aspekty hmotné přírody ignorovat. Protože však tyto siddhi nemáme, vyplatí se nám uvědomovat si, jak hmotná příroda působí na naše těla.

Překvapuje mě, jak to oddaní někdy popírají: v naší dietě, stravovacích návycích, spánkovém režimu, používání duchovních parafernálií, otázkách bezpečnosti, atd., ale existují určité přírodní zákony (Krišna je samozřejmě Nejvyšším zákonodárcem, který tyto zákony vytvořil). Je tu například zákon gravitace. Ať jste oddaný, nebo neoddaný, pokud skočíte z dvacetipatrové budovy, skončíte rozplácnutí na zemi. Ano, existují některé pozoruhodné výjimky, jako jsou například jógíni, které jsem zmínil a také speciální oddaní, jako Prahlád Maharádž, který byl svržen z útesu a zachráněn Pánem. Ale ujišťuji vás, že když to budete zkoušet vy, Krišna vás nechytí. Proberete se v úplně novém těle se stejnými problémy a nedostatkem vědomí Krišny, jaké jste měli v tomto životě a s další špatnou karmou navíc za to, že jste se zabili. Nedělejte to, ani se o to nepokoušejte.

Možná znáte ten příběh, kdy jednou nějací oddaní jeli autem celou noc a došlo k dopravní nehodě, při které několik z nich zemřelo. Někdo se pak ptal Prabhupády, jestli to byla nebo nebyla Krišnova milost a on odpověděl, že to nebyla Krišnova milost, ale hloupost těch oddaných, a že se budou muset znovu narodit. Pak Prabhupáda vydal nařízení, že oddaní nemají řídit déle, než jednu hodinu po čase, kdy normálně chodí spát.

Tady v New Orleans jsme měli asi tak před rokem a půl oddané, kteří se celou noc vraceli autem z Ratha-játry v Los Angeles. Měli nešťastnou nehodu v Texasu, jejímž následkem jeden oddaný opustil tělo, dva byli zraněni těžce a zbytek lehce. Ti, kteří byli těžce zranění a oddaný, který odešel, neměli zapnuté bezpečnostní pásy. Kdyby je měli, nemuseli být zranění tak těžce a ke smrti oddaného také nemuselo dojít.

Mnohokrát jsem jel autem spolu s oddanými, kteří mi říkali, že pásy jsou Mája, a že bychom měli záviset na Krišnovi. Odpovídám jim, že Krišna nám dal pásy a inteligenci k tomu, abychom je používali. Jestliže je nepoužíváme, v určitém smyslu Krišnu odmítáme (prostředky a inteligenci, jež nám dal).

Prabhupáda vyprávěl příběh o člověku, který byl velkým oddaným Boha a vždy závisel na Jeho ochraně. Jednoho dne přišla velká povodeň, voda stoupala a hrozilo, že zaplaví jeho dům. Připlul člun se záchrannou četou a zvali muže, aby naskočil. On odmítl a řekl jim, že ho ochraňuje Bůh. Pak voda stoupala stále výš a muž byl nucen utéct do bezpečí na střechu svého domu. Nato kolem letěla helikoptéra a spustila mu dolů lano, aby se ho mohl chytit a dostat se do bezpečí. On ale znovu odmítl a tvrdil, že jeho jedinou ochranou je Pán. Nakonec voda stoupla tak vysoko, že už muž neměl kde stát, byl stržen proudem a zemřel. Po smrti šla duše k Bohu a zeptala se Ho: "Proč jsi mne nezachránil? Slíbil jsi v Gítě, že mě budeš vždycky ochraňovat, a že se nemám bát." Bůh odpověděl: "Hlupáku! Copak jsi neviděl ten člun a helikoptéru, co jsem poslal, abys byl zachráněn?"

Pointou tedy je, že nám Bůh dal spoustu prostředků a schopností (inteligenci, sílu,vědomosti, atd.), abychom chápali, jak žít v tomto hmotném světě. Tyto prostředky bychom měli využívat a pečovat o toto tělo, které patří Krišnovi.

Nyní přijde kontroverzní část, v níž se pokusím vysvětlit, kolik z našich zvyků nebo činností (které směšujeme s vědomím Krišny) nám může škodit, nebo přinejmenším nepřispívat našemu zdraví.

Vezměme například jedení. Většina z nás byla ve vědomí Krišny vychována na tunách halvy, sladké rýže, smažených pokrmů, atd. Říkáme si: "Je to prasádam, jak by to tedy mohlo být pro naše tělo špatné?" Dobrá, mám pro vás novinku. Nasycený tuk nebo cukr, i když je obětovaný Krišnovi, má na naše tepny, ledviny, játra, atd. úplně stejný účinek, jako nasycený tuk, který Krišnovi obětován nebyl.

Je to možná radikální prohlášení, ale je to pravda. Zeptejte se kteréhokoli oddaného, který trpí vysokým krevním tlakem, nemocí ledvin či jater, cukrovkou, atd., jestli to je pravda nebo ne. Zeptejte se jakéhokoli ajurvédského lékaře na nasycený tuk a potraviny s vysokým obsahem cukru a uvidíte, co vám k tomu řekne. Poradí vám, abyste se tomuto druhu jídelníčku vyhýbali.

Ale i tváří v tvář všem těmto důkazům to možná budeme odmítat.

Jiným příkladem je většina kírtanů, které máme v našich ISKCONských chrámech a programech. Myslíme si, že protože zpíváme svaté jméno, nemůže dojít k poškození sluchu, přestože je hlasitost zvuku taková, že by to dalo zabrat i pravidelnému návštěvníkovi diskoték. Dnes má ale mnoho oddaných tinnitus (konstantní zvonění v uších), nebo trpí částečnou hluchotou. Jak víme, uši jsou nejdůležitějším smyslem ve vědomí Krišny, potřebujeme je tedy udržet v patřičně funkčním stavu.

Nosím si teď s sebou měřič decibelů (hladiny hluku) a zjišťuji, že se hlasitost kírtanu v ISKCONu jen velmi zřídka pohybuje v mezích bezpečné hladiny (pod 90 dB), neboli je tišší než zvuk, který vydává vzlétající tryskáč, ze vzdálenosti 50 stop.

Dalším příkladem je naše ignorování skutečnosti, že vedlejší produkty spalování (např. vonných tyčinek, atd.) mohou způsobit rakovinu nebo nemoc plic, přestože je to duchovní spalování, nebo i když jsou ingredience zcela přírodní a organické.

Dosti zajímavé je, že ve jménu duchovnosti často ignorujeme pokyny ajurvédy. Ale ajurvédu nám dal Krišna. Jedním ajurvédským pokynem například je, že člověk má počkat nejméně 6 hodin mezi těžkými jídly.

Dnes (dřive tomu tak nebylo) se oddaní v ISKCONu nacpou super těžkým jídlem k snídani (která je obvykle příliš pozdě kvůli příliš dlouhému rannímu programu), a pak si dají o 4 hodiny později oběd (od 10 dopoledne 2 odpoledne jsou to 4 hodiny, pro ty, kdo nejsou zběhlí v matematice).

Je mnoho dalších příkladů toho, jak oddaní ignorují realitu (jako je spánkový režim, bezpečnostní návyky, atd.), mým záměrem však není napadat tyto věci, které jsou vám blízké a drahé (návyky, které možná směšujete s vědomím Krišny), ale pomoci vám pochopit, jak žít v současném těle déle, abyste mohli sloužit Krišnovi a Šrílovi Prabhupádovi s větším množstvím energie delší dobu.

Říkám tyto věci jen z touhy sloužit vaišnavům. Bolí mě dívat se na oddané, jak zbytečně trpí nebo opouštějí těla. Viděl jsem už tolik z oddaných podlehnout nemocem, kterým se dalo úpravou životního stylu předejít.

Nepopírejte tedy prosím realitu ve jménu duchovnosti.

Nebudu vám zde předepisovat dietu nebo životní styl, ale chtěl bych vám doporučit, abyste trochu prozkoumali Ajurvédu a zásady výživy podle zdravého rozumu. Nedělejte určité věci proto, že "takhle je přeci děláme vždycky," nebo "takhle mě to učili."

Před lety se mi zhoršilo zdraví kvůli nesprávným návykům v mém životním stylu. Můj jídelníček byl plný nasycených tuků (miloval jsem na všem sýr a také jídla smažená v ghí), tuny soli, atd. Probralo mě až to, kdy jsem jednoho dne zkolaboval s bolestí na srdci (nebyl to infarkt, ale jeho předzvěst). Měl jsem vysoký krevní tlak (180/108 – příznivé číslo!).

Odmítl jsem brát léky, ale rozhodl jsem se změnit svůj životní styl (žádná sůl, více cvičení – i trochu nějakého sportu, více odpočinku). Podařilo se mi snížit tlak na 118/76, což je úplně normální hodnota a dokonce výborná pro člověka mého věku.

Před dvěma lety, když jsem trpěl nějakými alergickými reakcemi jsem se rozhodl ve své dietě snížit nasycené tuky (smažená jídla, ohřívaný olej, sýr, panýr). Reakce jsou teď pryč a mé tělo se cítí o deset let mladší.

Neříkám, že je můj životní styl ideální pro každého, ani ho nikomu nepředepisuji. Vím, že je toto tělo dočasné, ale patří Krišnovi a Prabhupádovi, ne mně. Proto se o něj v rámci služby musím pěkně starat.